U zrodu nápadu na pořádání odborných exkursí stál výrok jednoho studenta: „Nechápu, proč bych měl jezdit k moři, když jsem ještě nebyl např. v Českém Krumlově.”

Jak znepokojující je představa, že česká mládež je ve volném čase víc konfrontována s prostředím mořských pláží a zahraničními obchodními domy než s krásami své vlasti a místy spojenými s naší národní identitou! Pro pedagoga je to současně výzva.

Uvolňování studentů na exkurse, které bezprostředně nesouvisejí s právě probíranou učební látkou, tehdy škola nepodpořila, a tak vyvstala možnost uskutečnit je ve volném čase studentů. Roku 2006 se konal první vlastivědný výlet právě do Českého Krumlova a brzy následovaly další. Pokud míří za hranice Čech a Moravy, pak pouze na místa bezprostředně spojená s naší historií.

Všechny mají jedno společné – nejedná se o zájezdy na konkrétní místa, nýbrž o odborně pojaté výkladové exkurse, zaměřené vždy na nějaké thema, jemuž odpovídá i výběr navštívených pamětihodností a míst. Všichni účastníci si současně upevňují a zvnitřňují své poznatky prostřednictvím pracovních listů, případně dalších materiálů. Na závěr exkurse jsou pracovní listy vyhodnoceny, a pokud to prostředí a čas dovolí, probíhá diskuse k danému thematu.

Do současnosti byly připraveny více než dvě desítky exkursí, z nichž většina je realizována opakovaně. Jejich zaměření lze rozdělit zhruba na tři skupiny. Časté je zaměření na dějiny umění, vybrané místo je typickým představitelem nějakého slohu, jehož znaky jsou účastníkům přiblíženy (např. „Třeboň“ – umění renesance). Jinou oblastí jsou topografické exkurse zaměřené na citlivé vnímání krajiny a jejího sepjetí s kulturou (např. „Jeskyně a štoly Českého krasu“), časté je propojení obou themat (např. „Romantická Zahrada Evropy“ – dvoudenní exkurse do Lednicko-valtického areálu a na Pálavu). Některé exkurse mají více rekreační charakter, jsou určené i těm, kteří nemají bezprostřední zájem o historii nebo zeměpis, ale i tam je přítomen historický výklad, spojený s nenásilným budováním národního uvědomění a hrdosti (např. „Předvánoční Norimberk“ – návštěva proslulých vánočních trhů spojená jak s prohlídkou starobylého hradu, tak především s připomínkami zahraničního působení Karla IV.).

Největší zájem vzbuzují exkurse na místa dokládající zvůli totalitních režimů, především do bývalých koncentračních táborů. Komerční podobu tzv. černé turistiky Brožek z Prošku odsuzuje, vadí mu podoba propagovaná mnohými cestovními kancelářemi, kdy hromadný zájezd klimatisovaným autobusem navštíví Osvětim a současně kulturní bohatství nedalekého Krakova. Jeho exkurse jsou hlubokým prožitkem, proto pečivě volí nejen dopravu, ale také roční období. Jeho „Transport do Osvětimi“ představuje několikahodinovou nepříjemnou cestu vlakem, následné nekonečné jitřní čekání v prochladlé nádražní budově a za sychravého počasí celodenní procházení tragickými místy téměř bez odpočinku a bez větší příležitosti k občerstvení. Účastník takové akce se nedívá na utrpení jako na atraktivní sensaci, nýbrž cítí vlastní odpovědnost zabránit tomu, aby se podobné hrůzy opakovaly.

Přehled všech nabízených i uskutečněných exkursí najdete zde.